CEASAR MILLAN : ZNALEC PSÍ DUŠE

ZNALEC PSÍ DUŠE

Ceasar Millan je velice sebejistý, klidný a chápavý chlapík z Mexica, který učí Američany, jak se stát vůdcem smečky a pochopit a zvládnout chování svého psa. Obdivuji ho pro jeho schopnost vysvětlit podstatu problému a v krátkém čase naučit majitele správné návyky. Je to moje nejoblíbenější hvězda trenérskeho nebe 🙂

Na youtube najdete přes 120 videí, kde uvidíte úžasnou proměnu psů všech velikostí a plemen. Není psa, kterého by Ceasar Millan nedokázal převychovat.

A co je jeho tajemství úspěchu?

  • klidná asertivita a vůdčí chování
  • jasná hierarchie v rodině (pes je poslední)
  • mentální práce : jasná pravidla a omezení psa
  • fyzická aktivita psa : pohyb a procházky
  • důsledné usměrňování nevhodného chování
  • zklidnění psa a podřízené chování
  • láska a hra

Ve svých trénincích mnohokrát postupuji podle jeho návodů a je mou největší inspirací. Jako ukázku uvádím video o výběru psa. Krom správného zvolení temperamentu a povahy psa ve videu krátce shrnul i nejčastější omyly, které vedou k tomu, že se pes stane dominantním. A dominantní pes znamená problém pro vás i vaše okolí.

 

 

 

a ještě jedno video

KNIHA : JOSÉ ARCE

Zrovna jsem jí dočetla a jsem nadšená. Těžko bych hledala lepší knihu o tom, jak důležité pro psa je, aby se jeho majitel stal vůdcem smečky.

Vůdce smečky zabezpečuje klid

Pro psa je důležité mít nad sebou autoritu. Někoho, kdo převezme zodpovědnost, kdo určuje pravidla, kdo rozhoduje, co se dělat bude a co ne a naučí ho, jak se má v různých situacích chovat. Někoho, kdo se stará o klid a bezpečí psa.

Tím pádem se o bezpečí a klid nemusí starat pes. Odpadají tak problémy s teritoriálním chováním psa, tahání na vodítku, štěkání nebo neochota zůstat kdekoliv osamotě bez majitele.

Proč se pes chová problematicky?

Všechny problémy se psi vznikají, pokud není jasné, kdo je v rodině šéfem. Lidé nevědomky podporují a odměňují nevhodné chování psa, jako je divoké vítání, štěkání, skákání a vynucovaní si pozornosti. Ven se jde, když pes chce a jde se tam, kam táhne pes. Když si chce pes hrát, nebo se pomazlit, stačí naznačit a páníček vyhoví. Místo toho, aby se pes naučil, jak se má chovat a že žádoucí je klidné a poddajné chování, naučí se být divoký, neposlušný a dominantní. Člověk se v jeho očích jeví jako slabý a nejistý. Dobrovolně, hoci často nevědomky, psu ustupuje a podřizuje se mu.

Vůdcem se tedy v rodině musí stát pes, protože místo vůdce nemůže zůstat neobsazeno a nikdo jiný se ho z pohledu psa očividně chopit nechce.

Většina psů ale není psychicky vybavena k tomu, aby zastala náročnou roli vůdce. Navíc musí dávat pozor na lidi, kteří odcházejí a přicházejí, kdy se jim zachce a v mnoha situacích nedokážou člověka přinutit, aby se jako podřízení chovali a respektovali je. Následkem je velká frustrace a nejistota psa. Vzal na sebe úkol, který nemůže zvládnout.

Jak poznat nejistého psa, který zabral pozici vůdce?

  • chodí všude za vámi a stále chce mít přehled o tom, co děláte (v bytě)
  • odmítá zůstat sám, všechno likviduje nebo štěká a vyje
  • pes je neklidný a stále ve střehu
  • venku vás ignoruje
  • loví, žere ze země nebo utíká mimo váš dosah
  • utíká za psi, za lidmi
  • táhne na vodítku
  • na povely reaguje, jenom když chce
  • agresivní a teritoriální chování

a mnoho dalšího : nemůžete si pohladit nebo odměnit cizího pejska, nárokuje si všechny vaše mňamky, bere vám dobroty a hračky z ruky, krade jídlo ze stolu, vrhá se první do dveří a z domu vybíhá divoce a se štěkotem, jako první se vrhá na návštěvu a je velice neodbytný a neklidný, zabírá si místa k sezení a nechce slézt nebo vám uvolnit místo na pohovce. Nebo dokonce vrčí u jídla nebo kvůli hračce.

 

A jak to napravit?

Jednoduše 🙂 Převezměte opět zodpovědnost a naučte svého psa, co se smí a co ne. Buďte klidným a sebejistým vůdcem. Váš pes se zklidní, přestane kontrolovat vás i všechno v okolí, nechá se vést a přestane soupeřit s jinými psi i lidmi. Přestane vás chránit, protože ví, že to zvládnete sami a jste schopni vyhodnotit, kdy je situace opravdu nebezpečná a potřebujete jeho pomoc. V ostatních případech může zůstat klidný a uvolňený.

A o to nám taky jde. Aby byl pes spokojený, aby se uměl chovat ve společnosti a nebyl nebezpečný, aby jsme si užili společné procházky a aby reagoval na povely, pokud je nutné ho usměrnit.

 

Zuzana Važanová

 

JAK KOUPIT DOBRÉ ŠTĚNĚ?

jak_si_vybrat_stene

Martina Skalická je majitelka psa Cane corso. Oslovila mne s žádostí o radu s výběrem štěněte menšího plemene. Její volbou byla fenka boloňského psíka a ukzalo se, že najít to správné štěně nebude snadné 🙂


Martinin příběh

 

Když jsem se rozhodla pořídit dalšího pejska, netušila jsem, co to všechno bude obnášet. Moc jsem se těšila, jak si šťěňátko vyberu a následně na to, jak ho pak budu představovat dalším členům naší velké rodiny.

Na doporučení paní veterinářky jsem se rozhodla pro fenečku s PP. Ještě před tímto rozhodnutím jsem zavítala tam, kde prodávali fenečku bez PP. Rychle jsem všek pochopila, že tudy cesta nevede. Paní mi fenečku nabízela v 6 týdnech bez očkování a navíc mi nechtěla počkat ani o den víc.

Bylo mi malé fenečky velmi líto, ale musela jsem se rozhodnout tak, že raději počkám a zavítám do chovných stanic, kde nabízejí štěňátka s PP.

Musím se přiznat, že jsem měla skutečně různé zkušenosti. V některých případech jsem byla velmi mile překvapena, jak moc chovatelům záleželo na tom, kam se šťěňátko dostane a jaký bude mít domov a podmínky pro život.

Někdy jsem však měla úplně jiný pocit a odcházela jsem od chovatele zklamaná. Jedná paní mi nabízela sice „výstavní“ fenečku,které bylo teprve 1 týden a vlastně paní chtěla už od mne rozhodnutí , zda ji chci zarezervovat a pokud ano, tak jsem měla složit zálohu.

V tu chvíli jsem neměla pocit, že to takto chci a hledala jsem dále. Začala jsem mít větší nároky a často jsem se setkávala s reakcí chovatelů, že to až příliš řeším. Bylo mi řečeno, že mnoho lidí si vybírá štěňátko pouze podle fotografie , případně dle rodokmenu a nic dalšího neřeší. To ovšem neplatila u mne ,naopak…😊

Nakonec jsem vybrala štěňátko , které se mi velmi líbilo a cítila jsem , že ho skutečně chci. Paní chovatelka mi vyhověla , abych se na fenečku podívala a pochovala ji. Viděla jsem, v jakých vyrůstá podmínkách a bylo rozhodnuto. Fenečka byla k odběru už 7. týden, ale počkala jsem si, až dovršila 9. týden věku.

Vyplatilo se mi počkat, protože fenečka byla už velmi konkatní a taková samostatnější. Mám radost, že jsem nakonec s výběrem fenečky nespěchala a že jsem se radila s výbornou milou paní Važanovou, která se zabývá výcvikem psů. Ta mi velmi pomohla a moc ji děkuji za všechny rady a doporučení!!!

Na závěr bych chtěla napsat, že je stejně nejdůležitější to, jaký pocit má člověk, když je člověk u chovatele a má možnost vidět, v jakých podmínkách štěňátko vyrůstá. A další pak i vnitřní hlas srdce. Přeci jen si pořizujeme člena rodiny, který bude s námi každý den po dobu docela dlouhou.

FIBI_1

Fíbí, vítězné štěňátko


VAROVNÉ ZNAKY ŠPATNÉHO CHOVU:

  • štěňata se bojí, třesou se a nechtějí se kontaktovat
  • matka se chová nevyrovnaně (bojí se, je agresivní)
  • chovatel Vám matku štěňat odmítá ukázat nebo ji přinese jen na chvilku
  • štěňata nemají přístup k matce – jsou předčasně odstavena a odkázaná jenom sama na sebe
  • štěňata jsou v malém, zatuchlém prostoru – minimum podnětů, omezený kontakt s lidmi
  • špinavá, začervená nebo zablešená štěňata
  • chovatel má více chovných fen, často v klecích nebo malých porodních boxech
  • chovatel má zájem štěně co nejdřív prodat, je mu jedno komu
  • chovatel trvá na tom, že Vám štěně přiveze a nechce Vás nechat nahlédnout, v jakých podmínkach psi žijí

Jak vypadají zdravá, spokojená a dobře odchovaná štěňata

Jsou čilá, aktivní a plná energie. Mají enormní zájem o nové podněty. Na nové lidi se doslova vrhají. Mají dostatek prostoru a dost podnětů  ke zkoumání. Většinu času si hrají, dobře jedí. Jsou čistá, mají jasnou srst a září jim oči radostí. Oči, uši i prdelka jsou čisté. Voní po mléku a po medu. Budou vás olizovat, hryzat, tahat za rukáv a vylezou Vám až do náruče, aby se mohli pomazlit. Hry můžou být divoké, ale nepropukají v agresi.

Maminka je starostlivá, štěňátka olizuje a aspoň 6 týdnů je kojí.

Ideální věk pro koupi štěněte je 7-9 týdnů. Čím starší je štěně, tím samostatnější a vyzrálejší bude. Takové štěně je odstavené a zvyklé na tuhou stravu. Je psychicky připravené na přechod do nového prostředí a dobře se dokáže aklimatizovat a navázat pevný kontakt s novými majiteli.

HYPERAKTIVNÍ ŠTĚNĚ (03)

 

V každém vrhu se najdou klidná i aktivní štěňata. Jak poznáte štěně, které je hodně aktivní a dá Vám při výchově a výcviku pěkně zabrat?

DIVOKÉ ŠTĚNĚ U CHOVATELE

  • průbojné štěně, co se ničeho nelekne a všude chce být první
  • nebere moc ohledy na ostatní a hraje si poněkud drsně
  • u jídla je první a umí si svou porci obhájit
  • je zvídavé a velice kontaktní

Většinou jde o aktivní plemeno nebo má štěně pracovně vedené a velice úspěšné rodiče (výborný rodokmen).

Obzvlášť si dávejte pozor na výroky chovatele : „Ten je z nich největší divoch.“, „Ten je mlátí hlava-nehlava.“ nebo „S ním si užijete spousty legrace.“…

DIVOKÉ ŠTĚNĚ U VÁS DOMA:

  • má pořád energii, neumí se zklidnit
  • je schopné si celý den hrát
  • hodně kouše, po pokárání nebo potrestání kouše ještě víc
  • je aktivní – intenzivně Vás vyzývá ke hře, kňučí, že chce jít ven nebo chce nakrmit
  • umí být neodbytné – doráží, dokud nedostane, co chce a rychle se naučí vynucovat si pozornost skákáním, kňučením nebo štěkáním
  • rádo zabírá ty nejlepší místa – na pohovce, v posteli
  • když ho odněkud vyhodíte, bude to zkoušet i 20x, jestli nepovolíte a ještě si u toho užije hodně zábavy
  • návštěvy vítá jako první a umí výborně vyjádřit radost a nadšení
  • miluje procházky a nová dobrodružství – vrhá se do dveří, na vodítku silně táhne a chce určovat, co se na procházce bude dělat a kam se půjde
  • je vítací – vrhá se na všechny lidi i psi, které potkáte a je velice kontaktní
  • se psi je divoké, nebojácné a dost si dovoluje – potřebuje fyzicky zdatného parťáka, slabší psi lehce uštve
  • většinou dobře aportuje a miluje hru na přetahovanou
  • je rychlé, mrštné a ohebné
  • nemá moc zájem o mazlení, chce si hlavně divoce hrát a běhat

Může se jednat o štěně po aktivních rodičích nebo přímo o aktivní plemeno, původně vyšlechtěno na práci nebo lov.

Pracovní, pastevecká, lovecká plemena a teriéři byly vyšlechtěni na výdrž, vytrvalost a velkou ochotu pracovat. Vyznačují se již od útlého věku aktivitou, hravostí, dobrou kondicí a velice rychle se učí.

Pracovní a pastevecká plemena využívají svou energii a nadání spíše pro vás a spolupráci s vámi, zatímco lovecká plemena a zejména teriéři využívají svou inteligenci a životaschopnost hlavně pro dosahování vlastních cílů.

Tato plemena jsou skvělá pro aktivní lidi, kteří se chtějí věnovat psím sportům nebo budou hodně času trávit se psem v přírodě, na kole či cestováním a jsou ochotni investovat hodně energie do výchovy a výcviku.

Pro lidi, kteří chtějí spíš parťáka na mazlení a klidné procházky v okolí domova, může být takovéto štěně zátěží a výchova se stává nečekaně náročnou.

Dobrou zprávou ale je, že každé štěně jendou vyroste a zklidní se. U takto aktivních psů k tomu dochází kolem 3 let a vitalitu a radost z pohybu si udrží celý život.

Aktivní psi ocení změnu, dobrodružství, nové podněty a akci.

Kontakt se psi přímo milují – je to výborný způsob, jak vybít energii, zlepšit svou fyzickou zdatnost a obratnost a společensky se vyžít.

Čich mají excelentní, vyčenichají každou dobrůtku a na procházkách rádi běhají s nosem u země a snědí, na co přijdou.

Jsou mimořádně inteligentní a rychle je naučíte všechny povely – jsou hodně žravá, takže je lehké je motivovat a odměňovat. Práci (výcvik) přímo potřebují – je to dobrý způsob, jak uvolnit velké množství fyzické i mentální energie.

 

CO S HYPERAKTIVNÍM ŠTĚNĚTEM?

1. VAŠE ENERGIE, POSTOJE A OČEKÁVÁNÍ

Ať to zní jakkoliv divně, to, jak o štěněti přemýšlíte a mluvíte, má velký vliv na to, jak se bude chovat a co Vám z nej vyroste.

Lidé, kteří mají problémy se svým psem, často říkají : „On se to nikdy nenaučí! Je to trouba!“ nebo „Je to s ním hrozný! To nemá cenu..“

Napodobování je jedním ze základních způsobů, jak se štěně učí a od Vás se toho může naučit nejvíc. Pokud jste spíše klidní, dokážete svým klidem usměrnit i štěně. Pro hyperaktivní štěňata je trénink zklidnění se důležitou součásti výchovy a naopak hry, kdy štěně rozblázníte tak, že se nedokáže zastavit, jeho divokost jen podpoří.

 

2. PRAVIDELNÝ REŽIM

Pravidelné spaní, krmení, hry a procházky pomáhají štěněti lépe naložit se svou energii a naučit se, kdy se oddychuje a kdy je naopak čas k divokým hrám a novým dobrodružstvím. Pokud štěně netuší, kdy půjde ven a kdy se mu budete věnovat, má sklon být aktivní neustále a vybízí Vás ke hře a společné aktivitě, kdykoliv vidí příležitost.

Ideální průběh je – spaní, venčení, hra a výcvik, procházka (průzkum okolí, socializace a hra s jinými psi), doma pak krmení a spánek. Úplně ideální je, když štěně unavíte natolik, že je rádo, že si může jít lehnout. U malých štěňátek se tento cyklus opakuje zhruba každé 2-3 hodiny. Jak štěně roste, prodlužují se intervaly mezi krmením a štěně je déle aktivní a potřebuje stále větší výzvy, aby se dostatečně unavilo.

Pravidelné krmení zajistí i pravidelné vylučování. Pokud štěně ví, že po spaní půjde hned ven, ulehčí mu to nácvik čistoty a vyhnete se tak zbytečným loužičkám v domě.

 

3. VYBITÍ ENERGIE

Divoké štěně neocení plyšáky na okusování ani mazlení v náruči. Chce si divoce hrát, skákat a běhat. Bude Vás kousat do rukou, do nohou i do tváře. V podstatě je ochotno kousat do čehokoliv a kohokoliv a využije jakoukoliv záminku ke hře. Bude Vám vyhrabávat kytky nebo nový trávník, tahat věci z prádelníku, krást Vám ponožky a kousat nové boty. Když zaznamená, že to přinese Vaší pozornost, naučí se tyto aktivity využívat jako výzvu ke hře a bude s ukradenou věcí před Vámi prchat a bláznivě jásat, když ho budete chtít chytit.

 

JAK VYBÍT ENERGII :

  • Přetahování – nejoblíbenější hra všech štěnat, kdy mohou kousat, bojovat o kořist a zažít krásný pocit úspěchu, když hračku ukořistí. Štěnata často zuřivě vrčí a do hry dávájí opravdu všechno. Jasným ukazovatelem pro Vás může být, že čím víc štěně zuří, tím větší divoch a neposeda to je.

Dobrá zpráva : pokud jste důslední, může se Vám podařit úplně eliminovat kousání do rukou a naučit štěně kousat jenom do hraček počas hry.

  • Lovecké hry – lovení hračky a hledání schované dobrůtky jsou ideální pro lovecká plemena, zejména za deštivých dnů.
  • Hra se psi – druhá nejoblíbenější aktivita, kdy se štěňata můžou dosyta vyřádit. Nejen, že je nádherně vyběháte v podstatě bez práce, ale zároveň zdokonalují své sociální dovednosti, učí se komunikovat se psi a zlepšují svou fyzickou zdatnost, výdrž a koordinaci.
  • Průzkum okolí, nové podněty a prostředí – jinými slovy socializace, nezbytná součást výchovy štěněte ve městě a kdekoliv, kde chcete, aby se Vaše štěně v dospělosti umělo chovat. Je to také dobrý způsob, jak štěně unavit po psychické stránce a rozvíjet jeho schopnost čelit novým situacím. Takže vzhůru do zkoumání světa! Pokud Vás už nudí procházky kolem domu, nasedněte do tramvaje a odvezte se pár stanic dál do neprobádaného světa plného nových dobrodružství.

Nezapomínejte – štěně prožívá svět hlavně čichem, proto je pro něj důležité očichávat rohy a zkoumat, kdo tady zanechal svou značku.

My můžeme jít do kina, číst knihu nebo jít na kafe s přáteli – náš pes si zase přečte z pachů, co se kde děje a co je nového a určitě ho potěší setkání s jinými psi nebo s lidmi, který mu opětují jeho náklonnost.

Štěně nadšeně vítá každého psa i člověka, na kterého narazíte. Pokud nemáte nic proti, dopřejte mu to – pro něj to je důležité sociální vyžití a během pár měsíců z toho vyroste.

  • Výcvik a trénink všeho druhu – je skvělý způsob, jak docela rychle unavit štěně, když nemáte čas na dlouhé procházky nebo venku prší. Jde o psychickou zátěž a tou se psi vždycky unaví rychleji. Ideální na to jsou nové úkoly nebo psychicky náročnější cviky, kdy se štěně pěkně potrápí, než přijde na to, jak povel zvládnout. Odměnou jsou mu dobrůtky a jako uvolnění hra na přetahovanou (bod č.1) nebo procházka.

+ PSÍ SPORTY + APORT + PŘÍRODA

 

4. PRAVIDLA A DŮSLEDNOST

Stejně důležité jako denní režim, je i dodržování stanovených pravidel. Štěně se je bude samozřejmě snažit opakovaně porušit, ale právě Vaše důslednost ho přesvědčí o tom, že jste vůdce, kterého se oplatí následovat a poslouchat, protože jste stabilní a psychicky dostatečně silní a poskytujete zázemí a bezpečné útočiště na potulkách světem.

Dobré je štěně naučit :

  • nekousat do rukou
  • vy jdete do dveří první
  • na pohovku a do postele může jen s Vaším svolením a na povel musí dolů
  • nesmí překážet v cestě a motat se pod nohama
  • klid při manipulaci (zvedání, koupání a pod)

5. HIERARCHIE : VY JSTE VŮDCE

Podřízený pes je klidný, vyrovnaný a spokojený. Respektuje pravidla, na procházkách Vás nasleduje a drží si bezpečnou vzdálenost, aby Vás nestratil. Dobře spolupracuje a rád poslouchá. Většinou se chová dobře k lidem i ke psům. Může se zklidnit, protože rozhodování nechává na Vás.

Je proto důležité už od prvního dne zaujmout roli vůdce a laskavě, s klidem a rozhodně štěně usměrňovat. Vy jako vůdce jste aktivní a rozhodujete o tom, co a kdy se bude dělat. Psa krmíte, poskytujete mu domov a bezpečí, chráníte ho v případě hrozby. Zároveň ukazujete, že se o sebe umíte postarat, takže Vás pes nemusí hlídat (přílišná útočnost a štěkání) a učíte ho, že musí respektovat Vaše hranice a prostor (nenecháte se manipulovat a obtěžovat psem).

 

CO ROZHODNĚ NEDĚLAT!

  • divoké bláznění a hry, kdy štěně kouše a neumí se zastavit
  • běhání za psem – naučte ho raději aportovat nebo běhat za vámi
  • nechat se vláčet na procházkách a jít, kam táhne štěně
  • nechat šéfovat štěně
  • misto průběžné výchovy vsadit na nárazové tresty a výcvikové akce

Pokud přežijete první rok, získáte skvělého parťáka na celý život, vždy připraveného vyrazit ven a užít si trocha legrace. Možná se časem naučí ocenit i chvilky leňošení a Vy si konečně odpočinete od věčného hraní, kousání do rukou a zběsilých procházek.

mnoho štěstí a pevné nervy při výchově divokých štěňat!

Zuzana Važanová 😉

 

 

 

 

BRITA – fenka NO, co štěkala na vodu

Brita byla půlroční slečna NO a bydlela se svými páničky v domečku se zahrádkou. byla hodně plachá, ale přítulná a milovala vodu. vždy po návratu z procházky se jí dostalo osvěžení v podobě vody ze zahradní hadice. brzy si Brita začala vodu vyžadovat radostným štěkáním a taky ji dostala.

problém nastal, když Brita začala štěkat pokaždé, když se spustilo zavlažování zahrady u sousedů. vytrvalé štěkání rušilo sousedy a Britu nebylo možné zastavit.

 

V ČEM BYL PROBLÉM?

Brita si zvykla při hře s vodou štěkat a naučila se, že si štěkáním dokáže o vodu říct a časem si ji i vynutit. jenže k sousedům se skrz plot dostat nemohla a nedokázala se smířit s tím, že si tam jít hrát prostě nemůže. a tak alespoň štěkala (frustrace se u psů často projevuje právě neklidem, štěkáním nebo destruktivní činností > co je k dispozici).

 

CO JSME UDĚLALI?

naším cílem bylo naučit Britu, že si už odteď vodu štěkáním vynucovat nebude. taky už odteď nesmí při pouštění vody štěkat a k vodě se dostane, jenom když se zklidní a ztichne.o tom, jestli si s vodou hrát může nebo ne, budou rozhodovat majitelé a Brita se musí smířit s tím, že občas jí hru s vodou nedovolí.

JAK NA TO?

  • Britu jsme dali na vodítko a vzali jsme ji dál od vody (cca 10 metrů), aby to pro ní bylo lehčí. dostala povel : „Sedni!“ a chtěli jsme po ní, aby tiše a v klidu seděla. Brita povel už uměla, takže poslechla a seděla v klidu. když jsme ale pustili vodu, ihned začala štěkat a vzpínat se na vodítku, aby mohla k vodě. naší reakcí na to bylo okamžité zastavení vody, Brita si musela znovu sednout a zklidnit se (to bylo pracné, cukala se a nechtěla se zklidnit. bylo nutné ji víckrát napravit, než se konečně uklidnila).
  • následuje více neúspěšných pokusů. Brita pokaždé po puštění vody vyšiluje, štěká a poruší povel. jsme trpěliví, vždy vodu zastavíme, Britu napravíme do sedu a počkáme až se zklidní a opakujeme pokus.
  • Britě se konečně podaří po puštění vody zůstat sedět a být ticho. je vidět, jak se musí ovládat. už pochopila, že starý způsob nevede k cíli (štěkání jí k vodě už nedostane) a opustila toto chování. je připravena se učit něco nového.
  • na povel : „Volno! Můžeš!“ pouštíme Britu z vodítka a pustíme vodu, ať si pohraje. zatím nám stačí, že sedí v klidu 5-7 sekund. cílem je, aby pochopila, co po ní chceme. výdrž natrénujeme později.
  • co ji tím říkáme : chceme ti dát vodu. jestli štěkáš a utíkáš, voda nebude. jestli chvilinku vydržíš v klidu a tiše sedět, pustíme tě hrát si.
  • po chvíli pokračujeme : Brita ještě občas zkouší štěkání a útěk, vždy ji napravíme a vodu nedostane. pokaždé, když se zachová správně, dostane vodu (může si jít hrát). prodlužujeme čas výdrže a zmenšujeme vzdálenost od vody. nakonec Brita sedí u vody, neštěká a čeká, až dostane povel „Můžeš!“
  • když už cvik zvládá skvěle na vodítku, zkoušíme to samé bez vodítka. nakonec ji naučíme, že občas vodu nedostane, ale dostane náhradní odměnu (např. ňamku, aport).
  • to stejné trénujeme, když vodu pouštějí sousedé.
  • je dobré vytvořit psovi denní režim : kdy si s vodou může hrát a kdy ne? pokud má každý den vyhrazený čas na hru s vodou, např. po procházce (než dostane vodu, musí se zklidnit a chvíli tiše sedět, aby cvik nezapomněla), je pak pro ni lehčí smířit se s tím, že jindy zas voda nebude a nesmí se ani štěkat.
  • návyk je nutné upevňovat denně alespoň po dobu 3 týdnů a podmínky stále ztěžovat, aby se vytvořil trvalý návyk a Brita se nevrátila k původnímu chování.

BARNEY – štěně, co se bálo pejsků

Barney byl štěňátko kavalír king charles španěla a byly mu teprve 4 měsíce. nebyl agresivní, neutíkal, ale odmítal se potkávat s ostatními pejsky. když se nějaký přiblížil, schoval se za svou paničku a ne a ne se ukázat. až když se měl pejsek k odchodu a otočil se zády, odvážil se Barney vykouknout a pejska si alespoň na dálku prohlédnout.

KDE BYLA CHYBA?

paničky (dcera a maminka) dělaly chybu, že Barneyho litovali a hladili ho, aby ho potěšili a aby se uklidnil. naopak dělali dobře, že Barneyho k pejskům nenutili ani ho za jeho chování nekárali. respektovali, že se bojí a začali se pejskům vyhýbat.

JAKÉ BYLO NAŠE ŘEŠENÍ:

  • použili jsme metodu napodobování, kdy se pes učí z toho, jak se v dané situaci chová majitel a napodobuje ho. rozhodli jsme se přestat se zaměřovat na jeho strach a začali jsme ho podporovat a důveřovat mu, že svůj strach překoná.
  • začali jsme se chovat ůplně jinak než byl doposud zvyklý. zakázáno bylo litování a hlazení, tj. jakákoliv podpora bázlivosti. když jsme potkali pejska, Barney se jako vždy schoval. my jsme si ho ale nevšímali a zaměřili jsme pozornost na nového pejska. jak byl Barney překvapený, když viděl, jak nového pejska hladíme a mile na něj mluvíme. chtěli jsme tím Barneymu ukázat, že je to kamarád a není důvod se bát. tohle Barney doposud nezažil.
  • takto to pokračovalo s každým pejskem, který se přišel seznámit. Barney se zpočátku odvážil jenom koukat z povzdálí, co děláme. moc mu pomáhalo, že nebyl středem pozornosti. díky tomu, že jsme pejska hladili a mluvili na něj, si Barneyho taky nevšímal a tešil se naší pozornosti. pokud by předse jenom chtěl jít za Barneym, chytla bych ho za obojek, ať to nedělá a zůstane s námi.
  • po každém pokusu se Barney odvážil přiblížit o kousek blíž. byl hodně zvědavý a přátelští pejsci ho hodně lákali. po pár dnech se odvážil až k pejskovi, nejdřív jen zezadu, malinko si jej očichal a rychle se schoval. pes, který se bojí, se vyhýbá pohledu z očí do očí. takhle vyděšený pejsek nezvládá ani to, že by ho druhý pes vůbec zahlédl. přímý kontakt by neunesl. vždy byl připraven utéct do bezpečí.
  • Barney neuměl komunikovat psí řečí, nedokázal číst, co mu pejsci říkají a sám nedokázal nic zdělit. nebyl si jist, jestli si druhý pes špatně nevyloží jeho signály a tak pořád očekával útok. jeho projevy podřízení byly přehnané: krčil se k zemi nebo si lehal na záda, ucvrknul si a uhýbal hlavou. raději volil úplné vyhýbání se kontaktu se psami nebo v nouzi zděšený úprk. to, že se schovával za majitelky, znamená, že k nim měl důvěru a cítil se u nich v bezpečí. když pes v stresové situaci utíká a nedá sa chytit, nevěří vám a cítí se vámi ohrožen.
  • CHYBOU by bylo, kdyby jsme v této fázi Barneyho chytli a bránili mu v útěku. stratil by důvěru k nám i ke psům a byl by na tom hůř, než na začátku. je nutno vydržet a výcvik neuspěchat. vždy, když se chtěl Barney schovat, nechali jsme ho.

 

POSTUPNĚ SE BARNEY OSMĚLOVAL:

  • očichával psa zezadu, když se nedíval. když si ho pes všiml, utekl
  • přestal utíkat, když si ho pes všiml. hodil se na záda nebo si ucvrknul. uhýbal pohledem a odvracel hlavu.
  • nechal se očichat, už se neházel na záda. zůstal stát, zhrbený a ocas mezi nohama, pořád uhýbal pohledem.
  • postupně vyrovnával tělo a přestával ucvrkávat, co byl projev jeho rostoucí sebejistoty.
  • s malými štěňaty a klidnými staršími psi si Barney začal hrát!

 

Barneyho celý čas podporujeme. chválíme ho za pokrok, hladíme a dáváme mu dobrůtky vždy, když se přiblíží ke psovi. od počátku na něj mluvíme, jako by to už zvládl: „ty jsi odvážný pejsek! šikovný! koukej, to je tvůj kamarád!“ a pod. zakázané jsou fráze typu: „neboj se! ale no tak! co to je?! pojď sem!“ a pod. vždy, když se chce schovat, necháme ho a nekomentujeme to. všímáme si nového pejska a dávame najevo, že situace je v pořádku a nemusí se bát, protože ani my se nebojíme. nesmíme ho nutit, tou cestou si musí projít sám.

CO SE BARNEY NAUČIL?

  • porozumět psí řeči
  • komunikovat, dát najevo podřízení a přátelské vyladění, případně výzvu ke hře
  • poznal, že psi nejsou nebezpeční. jsou to kamarádi, se kterými je radost si hrát
  • získal sebedůvěru a zklidnil se
  • upevnil si důvěru k majitelkám