Jak je to v psí smečce?
Psi se dorozumívají především beze slov, jenom řečí těla a vnímáním emocí, nálady a energie. Vycítí rozpoložení, sebejistotu i záměry jiného člena smečky. Platí pravidlo, že dominantní jedinec určuje správné emoce a chování, podřízený jedinec jej napodobuje. Vůdce smečky dokáže cíleně ovlivnit emoce a chování ostatních. Koriguje nevhodné, drzé či agresivní chování a uklidňuje nejisté či bázlivé jedince. Vůdce je psychicky odolný, zkušený, rozumný a umí si poradit. Smečka se proto řídí v mnoha situacích jeho názorem a členové smečky nechají řešení problémů a konfliktů rádi na něm.
Nekopírujte emoce štěněte
Chybou je, pokud se necháváte strhnout emocemi štěněte. Litujete jej a zachraňujete, kdykoliv se cítí nekomfortně. Jakmile projeví známky nesouhlasu, hned ustoupíte, protože nechcete na štěně tlačit. Necháváte jej rozhodovat o tom, jak řešit různé stresující situace. Řídíte se podle toho, co štěně chce nebo nechce.
- Štěně se bojí, a vy se bojíte o štěně.
- Štěně rozrušeně štěká a vy na něj frustrovaně křičíte.
- Štěně je divoké, zlobí, vy se rozčílíte a nedokážete uklidnit ani štěně, ani sebe.
- Štěně někam chce a tahá, vy tam s ním rychle jdete.
- Štěně má hlad a kňučí, vy mu o to rychleji podáte misku s jídlem.
- Štěně je v kavárně neklidné, vy ho litujete a rychle jej vezmete pryč.
Pokud se takto chováte, jste z pohledu štěněte v slabých emocích. Máte strach, jste nejistý, nerozhodní, emočně rozhodění, frustrovaní, zmatení nebo netrpěliví. Ustupujete a přizpůsobujete se přání štěněe nebo jiných lidí. Štěně nebráníte, necháváte ho napospas. Pro štěně nejste v dané situaci ani vzorem chování ani oporou. Nemůže a ani se nebude řídit vaším názorem a instrukcemi. Má pocit, že si musí poradit samo.
Štěně pak musí rozhodovat za vás oba
Pro štěně je ale velice nepříjemné rozhodovat o situaci, když má z něčeho strach, je unavené, přetažené, cítí se nejisté nebo je situace pro něj úplně nová. Mnohem víc by mu prospělo, kdybyste se chopili iniciativy vy, usměrnili jej a nabídli mu podporu a rozumné řešení.
Štěně kopíruje vaše emoce a chování
Buďte to vy, kdo určí, jak se má štěně v dané situaci chovat a cítit. V mnoha situacích štěně neví, jak by se mělo chovat „správně”. Řešení situace mu ukážete až vy tím, jak se chováte a jak se cítíte. Stačí, když budete vhodnou emoci prožívat vy a štěně vás začne napodobovat.
- Štěně se bojí, vy se chováte klidně a v dané situaci setrváte, dokud se štěně neuklidní.
- Štěně se něčeho lekne, vy mu dodáte odvahu a jdete to společně prozkoumat.
- Štěně je moc divoké, vy ho dokážete zastavit a uklidnit svými slovy a emocemi.
- Štěně někam chce, vy jej tam ale pustíte až potom, co se zklidní.
- Štěně chce lovit kola, děti nebo míč, vy jej naučíte pozorovat situaci v klidu.
- Štěněti se nechce trénovat, vy jej namotivujete a dodáte mu energii.
Pokud se takto chováte, jste v silných emocích. Jste rozhodní, sebejistí, máte po ruce řešení, neutíkáte před situací, štěněti dáváte jasné instrukce a trváte na jejich splnění. Štěně čerpá oporu, klid, sebejistotu, energii a pocit bezpečí od vás skrz vaši energii, vaše slova, váš dotek, řeč těla a skrz vodítko. Můžete jej tedy ovlivňovat a korigovat emočně, slovně i fyzicky.
Buďte oporou pro své štěně
Pokud se štěně v různých situacích může od vás učit, jak se zachovat, a zjistí, že vašemu úsudku může důvěřovat, přirozeně se bude zajímat o váš názor i v dalších situacích. Bude stále víc kopírovat vaše chování a emoce. Pokud jste sebejistí, může se o vás opřít a navíc se při vás bude cítit bezpečně. Pokud se něčeho lekne, poběží k vám, a ne někam do dálky. Pokud bude nejisté, přijde k vám pro pomoc a podporu. Ví, že dbáte na jeho pocity a potřeby a vyřešíte situaci správně.
Tento proces se nazývá socializace
Socializace je zvykání si na podněty a vytváření správné reakce na tyto podněty. Mylně se za socializaci považuje hra a setkávání se s pejsky. To je jen malá část celého procesu. Štěně by se mělo v rámci socializace setkat se vším, co bude součástí jeho dospělého života.
- Socializace trvá od 4. týdne až do 1 roku. Začíná už u chovatele a je důležité, aby se štěně už zde seznamovalo s novými předměty, zvuky a lidmi. Buduje se tak jeho sebejistota, zdravá důvěra a chuť objevovat nové. V socializace pak pokračujete aktivně vy.
- Když štěně vidí něco poprvé, ptá se: Je to k jídlu? Je to na hraní? Můžu to lovit? Mám na to zaútočit nebo utéct? Je to nebezpečné? Mám na to štěkat?. Vaše úloha je ukázat mu, jaká reakce je ta správná. Většinou je správnou reakcí zklidnění a ignorování podnětu.
- Pokud štěně nesocializujete, bude se chovat i v dospělosti instinktivně: lovit kola, štěkat na cizí lidi, bát se nových zvuků a neznámých předmětů. V dospělosti ho bude děsit všechno, co nezná. Máte pak psa, co na všechno štěká a útočí, nebo naopak psa, který se všeho bojí a nejraději by ihned utekl.
Postup socializace:
- Štěně z bezpečné vzdálenosti konfrontujte s novou situací.
- Ukazujte emoci a chování, které ho chcete naučit. Povzbuďte jej, že to zvládne.
- Zastavte jakékoliv nevhodné chování (útěk, útok, štěkání, skákání).
- Počkejte na správnou reakci štěněte (většinou je to zklidnění).
- Štěně pochvalte a odměňte, když se zachová správně.
Jak reagovat, když se štěně bojí nebo na něco štěká
Postup je v obou případech stejný. Rozdíl je jen v tom, že v prvním případě se štěně něčeho bojí a chce ze situace utéct. V druhém případě je štěně z něčeho nadšené a chce za tím běžet a prozkoumat to, případně to ulovit nebo si s tím hrát.
- Vy rozhodujete o tom, jestli je situace pro štěně bezpečná či nikoliv, ne štěně.
- Vy určujete, jak budete situaci řešit a jaká je správná výsledná reakce štěněte.
- Většinou se snažíme docílit, aby bylo štěně klidné a na situaci se jen dívalo.
- Až se pak v budoucnu s danou situací opět setká, nerozruší ho.
Příklad: Jak zvyknout štěně na něco nového?
Štěně vidí něco nového. Jeho reakce je strach a snaha utéct nebo štěkání a touha jít za tím, co vidí. Cílem je, aby bylo v klidu, neutíkalo ani pryč ani dopředu.
- Štěně mějte na vodítku, aby neuteklo. Zastavte se v dostatečné vzdálenosti, štěně posaďte vedle sebe na zem, malé štěně můžete držet na klíně nebo v náručí. Řekněte mu, aby bylo v klidu a zůstalo u vás. Vyzařujte klid a sebejistotu. Štěně tak může v nejisté situaci čerpat sílu a klid od vás. Má vzor chování, který se mu líbí a může jej napodobit.
- Pokud má strach, bude se snažit utéct nebo vás přesvědčit, abyste odešli. Pokud chce běžet vpřed, bude štěkat a táhnout. Vy to ale ignorujte a dál klidně seďte. Všechny pokusy o útěk ihned zastavte. Štěně nehubujte ani nechlácholte. Podpořte jej a dodejte mu odvahu slovy: „Neboj, to zvládneš!”.
- Po určité době bázlivé štěně zjistí, že i když situace vypadá hrozivě, ve skutečnosti není nebezpečná. Je jenom nepříjemná. Navíc vidí, že pryč nepůjdete. Nezůstává mu tedy nic jiného, než se se situací a strachem popasovat a přizpůsobit se. Divoké štěně se smíří s tím, že jej nepustíte a přestane štěkat a tahat.
- Nakonec se štěně uklidní, začne pomaleji dýchat, klidně sedí a už se nesnaží utéct. Nedívá se už upřeně na to, co má před sebou, ale i na vás. Vyrovnalo se se situací a naučilo se ji řešit v klidu. Teď je správný čas štěně pochválit za to, že to zvládlo. Pohlaďte ho a nabídněte mu nějaký lahodný pamlsek.
- Za odměnu štěně vezměte pryč. Ideálně někam, kde bude mít klid nebo jej naopak vezměte do parku pohrát si s kamarády.
Boban si zvyká na vysavač
Ve videu vidíme psa, který má 3 roky a bojí se vysavače. Celý život nebyl schopen být v místnosti, kde se uklízelo. Vytrvale štěkal, vysavač napadal nebo v panice utíkal pryč. Majitelé tento stal nevědomky podporovali tím, že psa litovali, chlácholili jej a když se dostavila panika, pustili jej z místnosti pryč.
Během 1 lekce jsme jej naučili vysavač tolerovat a neutíkat před ním. Po 2 týdnech tréninku se úplně zbavil strachu a je schopný relaxovat na pohovce, zatím co se uklízí.