4 ZPŮSOBY, JAK SE PSI UČÍ

Psi jsou v učení skvělí – učí se lehce, rychle a rádi. Jsou tady samozřejmě výrazné rozdíly mezi plemeny – border kolie a anglický buldog spolu rozhodně v učenlivosti soutěžit nemůžou. Pokud chcete psa na práci nebo na sport, který se lehce učí a dokáže se toho naučit opravdu hodně, vybírejte mezi pracovními, loveckými nebo ovčáckými plemeny – byly vyšlechtěny na práci, mají o učení vysoký zájem a vysloveně ho potřebují. Dobře spolupracují a učí se rychle.

Výkony se můžou výrazně lišit taky u jednotlivých psů v rámci jednoho plemena. Je to dáno hlavně typem povahy (cholerik, sangvinik, flegmatik a melancholik), kterou zdědí po rodičích. Bázliví rodiče dávají bázlivá štěňata a naopak, agresivní rodiče dávají agresivní štěňata. Proto si při koupě štěněte jako první prohlížím rodiče. Jen vyrovnaná, přátelská a dobře socializovaná matka může vychovat zdravá, klidná a zvídavá štěňata, které je radost si koupit!

Dalším důležitým faktorem při utváření povahy štěněte je včasná socializace na člověka. Dobrý chovatel se o štěňata zajímá – hladí je, bere si je do náruče, hraje si s nimi. Štěňata si vytvoří silnou pozitivní vazbu na člověka a pak je pro ně samotná lidská pozornost a kontakt s člověkem výbornou motivací k učení se. Pro takové štěně je pohlazení a pochvala odměnou.

***

Takže dobře socializované štěně s klidnou, zvídavou a vyrovnanou povahou již jistě máte 😉 můžeme začít trénovat. Metody výcviku se mění, jak pes roste a ve výcviku postupujete od jednoduchých ke stále náročnějším úkolům. Psychika psa se rychle vyvíjí a to, co je vhodné pro malé štěňátko Vám už o pár měsíců nebude fungovat. Důležité je výcvikové strategie přizpůsobovat psychickému vývoji štěněte a udržovat štěně dobře motivované.

1. NAPODOBOVÁNÍ

První a nejdůležitější forma učení, se kterou se štěně potká spolu se svými sourozenci již u maminky v pelíšku. Jednak štěně nějakou povahu od rodičů zdědí, ale hodně se toho taky naučí z chování samotné matky. Je laskavá, starostlivá a trpělivá? Může být se svými štěňaty nebo jsou štěňata již jako 4-týdenní odložena někam bokem a matku vidí jenom na kojení? Má vyrovnanou, přátelskou povahu? Jak se chová k chovateli, případně k dětem v rodině? Jak reaguje, když si někdo chce pohladit nebo pochovat její štěňátka? Z toho všeho se štěně učí a utváří si svůj pohled na svět a taky vzorce chování, které si se sebou ponese celý život.

Ve výcviku používám napodobování dvěma způsoby:

  • použiji klidného vychovaného psa jako vzor pro problémového, nevyrovnaného psa
  • já sama jsem vzorem pro psa a on se učí podle mých reakcí a naladí se na můj emoční stav (vyrovnanost, odvaha, klid, bezpečí)

PES JAKO VZOR

Tak, jako se štěně učí od matky, bude se dalších několik měsíců učit od jiných psů. Je proto důležité, s jakými psy se štěně potká. Vybírejte kamarády pro své štěně mezi vyrovnanými, hravými a dobře socializovanými psy. Pokud dokonce zvládají přiběhnout na zavolání a respektují zákazy, mohu Vám jen gratulovat! Vaše štěně to bude opakovat po nich. Co ho ale tito psy ještě naučí, je mnohem důležitější – naučí ho, jak mezi sebou komunikují. Jak ukázat, že si chce hrát. Jak se podřídit, když potká dominantního psa. Že je lepší nechat psy, kteří si nechtějí hrát, na pokoji. Naučí ho, jak se chovat!

Psy, kteří tuto možnost neměli nebo narazili na agresivního psa, který je napadl, jsou navždy ochuzeni a jejich chování bude narušeno. Můžou být bojácní, hysteričtí nebo agresivní a potřebují pomoc. Tu jim může poskytnout právě vyrovnaný, klidný pes pod dozorem trenéra. Najednou uvidí, že se svému strachu můžou postavit.

*

JÁ JAKO VZOR

Většina lidí je vůči psovi jenom reaktivní, tj. jenom reagují na to, co pes dělá – řeknou mu, že se jim nelíbí jeho chování nebo ho potrestají. Ale samotné problémové chování se nevyřeší.

Pes ku příkladu štěká na jiné psy, protože byl jako štěně napaden. Naučil se, že agresivní chování ho od jiných psů izoluje – majitel ho odtáhne pryč nebo se psům vyhýbá úplně. Pes dosáhl toho, co chtěl – nemusí čelit svému strachu z opětovného napadení. Pokud si štěně nedokáže vysvětlit příčinu napadení v raném věku, jsou pro něj všichni psy potenciální agresoři. Jediný způsob, jak se ochránit, je nulový kontakt. Pes bude teda preventivně na psy útočit a to i za cenu, že ho majitel za to pokaždé potrestá. Je to přeci jen lepší varianta, než být napaden jiným psem. Tedy je to pro psa v podstatě výhodné.

Pokud chcete odstranit skutečnou příčinu, musíte se stát aktivní – naučíte psa, jak se má v dané situaci chovat a pomůžete mu zbavit se strachu. Co víc mu můžete dát? Když chcete, aby pes uměl „Sedni“, musíte ho to naučit. Když chcete, aby Váš pes opět dobře vycházel se psy, musíte ho to naučit..

Jak na to?

  1. já prožívám emoci, kterou chci navodit u psa (přátelskost, klid, odvahu)
  2. psa konfrontuji se situací (vezmu ho ke psům)
  3. nedovolím, aby pes sklouzl do starých návyků (netoleruji projevy agrese)
  4. na psa mluvím tak, jako by se už vhodně choval (to je hodný, odvážný pes)
  5. odměňuji požadované chování (a upevňuji opakováním tréninku)

2. POZITIVNÍ MOTIVACE PSA

Princip je jednoduchý – máte ňamku a když pes udělá, co jste chtěly, dostane ji. Nepoužívá se tady žádné donucení nebo tresty, proto jste závislí na tom, jak moc má pes zájem o Vaše odměny. Motivaci psa můžete samozřejmě ovlivnit – pes je hladový, máte super voňavé a chutné dobrůtky a ideálně máte taky mlsného psa. Nevýhodou je, že když se pes nasytí nebo má něco lepšího a výcvik ho už nebaví, sebere se a jde pryč.

Tato metoda je vhodná do začátku výcviku a pro malá štěňata – můžete s ní naučit povel „Sedni“, „Ke mně“, „K noze“ apod.

3. NEGATIVNÍ MOTIVACE PSA

To je trest a hrozba. Pes něco udělá, aby nedostal trest. Nebo pes něco neudělá, aby nedostal trest – třeba nebude táhnout na vodítku, aby jste ho necukli. Nebo nebude brát jídlo ze stolu, abyste ho neplácli novinami.

Tato metod se hojně používala v minulosti, tak 10-15 let zpátky. Ale pozoruji dodnes, že je hodně používaná. Oblíbená asi až tak moc není (doufám), ale funkční je a tak se pořád používá. Já osobně jsem ji taky na své první kokršpanělke používala a tak to i dopadlo – psa jsem zkazila (více zde..).

Naučila jsem se naštěstí mnoho jiných způsobů, jak psa naučit chodit na vodítku a vůbec, naučit ho chovat se slušně a nemuset při tom použít tresty.

ku příkladu : zákazové povely

Kdysi se zákazové povely učili jenom pomocí trestu. Pes nebude dělat to, za co je trestán. Ano, pokud ví, že se trestu nevyhne. Pokud se trestu dokáže vyhnout nebo je pro něj zakázaná činnost natolik lákavá, že to riskne – tak neposlechne (uteče s nalezenou kostí a sní ji někde ve křoví, kam za ním nemůžete, a pak se připlazí k Vám a nechá se ztrestat).

Já beru zákazové povely stejně jako každý jiný povel a psa za respektování zákazu odměňuji – pes neskočí na stůl, nevezme si ze země suchý rohlík, neodběhne za psy – dostane pochvalu a mlsku.

4. KONTRASTNÍ METODA

Poslední metoda se používá u všech klasických povelů – Sedni, Lehni, K noze atd.

Je založena na tom, že máte mlsku a trest. Trestem se zde rozumí spíš zabránění nevhodnému chování (odcházení, čmuchání kolem, skákání). Kdysi se se psy zacházelo mnohem tvrději než dnes. Je dobré najít si tu nejjemnější formu, jak dát psovi najevo, co nechcete a toho se držet. Zbytečné násilí výcviku nesluší.

Při učení se neustále střídá odměna a trest – psovi ihned sděluji, co dělá dobře a co ne. Odměnou je zde pochvala, pohlazení nebo mlska (hračka) a trestem je nedostání odměny, náprava pozice (pes sedí stranou) nebo zabránění akce (pes chce odejít).

*

V podstatě se pes učí přirozenou cestou jako v přírodě, a to formou POKUS – OMYL. Zkouší, co funguje a co mu přináší potěšení a dobrůtky a toto chování vyhledává a opakuje. Naopak, špatným zkušenostem nebo chování, které nevede k cíli, se pes bude vyhýbat.

Použití v praxi : pokud se Vašemu psovi nikdy nepodaří odejít z výcviku a porušovat cviky a dokážete ho u výcviku udržet motivovaného, časem se pes nebude pokoušet z výcviku vůbec odejít, protože to považuje prakticky za nemožné (používá se u povelu : K noze, Zůstaň atd.)

Zuzana Važanová